Mateřská dovolená

Ø Mateřská dovolená souvisí s porodem a péčí o narozené dítě a trvá 28 týdnů. Narodily-li se dvě a více dětí, trvá 37 týdnů.

Ø Mateřskou dovolenou nastupuje těhotná žena 6 – 8 týdnů před termínem porodu. Nastane-li porod dříve, než určil lékař a žena (zaměstnankyně) tak vyčerpá méně než 6 týdnů mateřské dovolené, náleží jí mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 28 týdnů. Ale, vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené méně než 6 týdnů z jiného důvodu, náleží jí mateřská dovolená ode dne porodu pouze do uplynutí 22 týdnů (v případě narození dvou a více dětí 37 týdnů).

Ø Zaměstnankyni, jíž se narodilo mrtvé dítě, náleží mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.

Ø Mateřská dovolená nesmí být v souvislosti s porodem kratší než 14 týdnů. V žádném případě nemůže končit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Kdo rozhoduje o datu nástupu na mateřskou dovolenou?

Ø O datu nástupu na mateřskou dovolenou rozhoduje gynekolog podle stanoveného termínu porodu. Toto datum musí spadat do období 6 až 8 týdnů před termínem porodu.

Ø Formulář o nástupu na mateřskou dovolenou dostane žena od svého gynekologa.

Výše finanční částky během mateřské dovolené

Ø Jedná se o dávku z nemocenského pojištění, tzv. peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM). Dalšími dávkami z tohoto pojištění jsou nemocenské, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Pro všechny tyto dávky platí jednotný způsob výpočtu.

Ø PPM se vypočítává jako 60 % z denního vyměřovacího základu

Ø Denní vyměřovací základ se upravuje takto

·         z částky do 791,- se počítá 90%

·         z částky od 791,- do 1186,- se počítá 60%

·         z částky od 1 186,- do 2 371,- se počítá 30%

·         k částce nad 2 371,- se nepřihlíží

·        Denní vyměřovací základ se zjišťuje tak, že se vyměřovací základ za rozhodné období (většinou předchozích 12 měsíců) dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Nezapočítávají se kalendářní dny nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží mzda, dočasná pracovní neschopnost, v níž náleží náhrada mzdy, nemocenské, PPM nebo ošetřovné.

·        Maximální výše PPM je 23 490,- / měsíc (30 dnů).

·        Minimální výše PPM je 7 600,- / měsíc. Vyjde-li PPM nižší, má rodič nárok na doplatek do výše RP, tedy do 7 600,-.

·        Vznikne-li zaměstnankyni, v době trvání pracovního poměru, nárok na další PPM (do 4 let od první PPM), použije se pro výpočet další PPM denní vyměřovací základ rozhodný pro první PPM, upravený podle právě platných zákonů.

Peněžitá pomoc v mateřství

Ø Aby žena měla nárok na PPM, musí splňovat následující podmínky:

·        Je-li zaměstnankyní, musí se před porodem alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech účastnit na nemocenském pojištění (včetně trvání ochranné lhůty a pobírání nemocenského až do začátku šestého týdne před stanoveným dnem porodu). Byla-li jí PPM v zaměstnání přiznána, nesmí v tomto zaměstnání již vykonávat práci.

·        Je-li OSVČ, musí se alespoň 270 dnů, z toho 180 kalendářních dnů v období jednoho roku před porodem účastnit na nemocenském pojištění (zaplatit pojistné). Během PPM nesmí osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

·        Pokud žena nesplňuje oněch 270 dnů placení nemocenského pojištění, ale nemocenské pojištění si platila kratší dobu, má nárok na nemocenskou dávku 6 týdnů před a 6 týdnů po porodu.

·        Nárok na PPM má i otec dítěte, a to od 7. týdne po narození dítěte. Otec může o PPM žádat na základě písemné dohody s matkou, ve které se ona sama vzdává nároku na pobírání PPM.

·        V péči o dítě - i v pobírání PPM se mohou rodiče dítěte střídat (od 7. týdne po narození dítěte).

·        Od ledna 2008 nemají nárok na PPM ženy, které byly před nástupem na MD vedené v evidenci Úřadu práce. Ihned po porodu dostanou Rodičovský příspěvek (viz článek Rodičovská dovolená ) - pomalou čtyřletou variantu, tzn. 7 600,- do 21 měsíců věku dítěte a poté 3 800,- do jeho 4 let.

Kdo mateřskou vyplácí a kde se o ní žádá

Ø Od 1. 1. 2009 vyplácí nemocenské dávky, tedy i PPM, pouze Okresní správa sociálního zabezpečení. Dávku vyplácí do 1 měsíce po dni doručení žádosti na OSSZ.

Ø Žena OSVČ hlásí nárok na mateřskou dovolenou na příslušné Městské/Okresní správě sociálního zabezpečení, která jí vyplácí dávku dle dosavadní výše pojistného, které si žena platila. Pokud je tato peněžitá pomoc v mateřství nižší než životní minimum, část do životního minima jí dorovnává Odbor státní sociální podpory při Úřadu práce v místě trvalého bydliště. Musí kontaktovat oba úřady, nejdříve Městskou správu soc. zabezpečení, kde jí vystaví potvrzení pro Odbor státní sociální podpory. Pokud si žena neplatila nemocenské pojištění, bude od porodu pobírat přímo rodičovský příspěvek, a to v pomalé čtyřleté variantě.

Ø Pro zaměstnankyně, kterým skončil pracovní poměr v době těhotenství (nezáleží na tom, zda byl na dobu určitou, neurčitou nebo skončil ve zkušební době), platí šestiměsíční ochranná lhůta (180 kalendářních dnů) - mají nárok na nemocenské i PPM. V případě, že zaměstnání trvalo méně než 180 dnů, je ochranná doba stejně dlouhá jako délka trvání zaměstnání.

Mateřská u studentek

Ø Nový zákon platný od ledna 2009 přinesl v tomto změnu - studentka se již nebere jako osoba nemocensky pojištěná ani pro nárok na PPM.

Ø Ode dne porodu má nárok na Rodičovský příspěvek v 4leté variantě.

Ø Výjimkou jsou studentky, které úspěšně ukončily studium a počátek 6. týdne před stanoveným termínem porodu připadne do 270 dnů od jeho ukončení. V takovém případě se doba studia na střední, vyšší odborné či vysoké škole do doby účasti na nemocenském pojištění započítává.

Ø Studentka: jiná situace by nastala pouze v případě, že studentka zároveň pracuje jako zaměstnanec, OSVČ ( a dobrovolně si nemocenské pojištění platí) nebo na základě dohody o pracovní činnosti.V případě, že by se studentka přihlásila na finanční úřad jako živnostník na vedlejší činnost nebo vykáže roční příjmy do výše 56 000 Kč, sociální pojištění platit nemusí.

Po mateřské následuje rodičovská dovolená

Ø rodičovský příspěvek (RP) si musíte požádat, nejlépe před koncem Mateřské dovolené.
Žádost se podává na Úřad práce – Odbor státní sociální podpory, pod který podle trvalého bydliště spadáte.

Ø V rámci jedné rodiny nelze pobírat současně PPM a RP. Přechodný měsíc (měsíc, ve kterém končí PPM a začíná RP) zákon upravuje tak, že nárok na dávku RP vzniká pouze tehdy, je-li RP (nebo jeho poměrná část v daném měsíci) vyšší než PPM.

Těhotná a nezaměstnaná? S mateřskou nepočítejte

Ø Jste-li v době těhotenství bez práce, nemusíte dostat mateřskou. Zbude vám pouze rodičovský příspěvek a oči pro pláč.

Ø Jste-li budoucí maminka a zároveň pracujete jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), nastoupíte počátkem 8. až 6. týdne před porodem na peněžitou pomoc v mateřství lidově řečeno mateřskou. Tedy pouze za předpokladu, že jste v době jejího nástupu byla účastna nemocenského pojištění. Po půl roce pak začnete čerpat rodičovský příspěvek

Ø V případě, že v období nástupu na mateřskou nemáte práci a nejste tudíž účastna nemocenského pojištění, nárok vzniká pouze na rodičovský příspěvek, který vám ale svou výší trn z paty moc nevytrhne. Tento příspěvek pak můžete čerpat od data narození vaší ratolesti, už si ale nemůžete vybrat variantu čerpání. Automaticky musíte o dítě pečovat 4 roky a pobírat prvních 21 měsíců 7600 Kč a po zbytek doby do čtyř let 3800 Kč měsíčně.

Ø Podmínkou je pojištění: Těhotné budoucí matky, které jsou bez práce, většinou nemají žádný nárok na mateřskou, protože jako nezaměstnané nejsou účastny nemocenského pojištění. Ani registrace na úřadu práce nespadá do doby účasti na nemocenském pojištění. Výjimkou mohou být pouze OSVČ, které jsou si toto pojištění platí dobrovolně.

Peněžitá pomoc v mateřství ve vybraných zemí EU

Ø Německo: Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 6 týdnů před porodem a 12 týdnů po porodu. Výše peněžité pomoci dosahuje 100 % z vyměřovacího základu.

Ø Francie:Peněžitá pomoc v mateřství ve Francii je poskytována 6 týdnů před porodem a 10 po porodu u prvního dítěte, u dalšího dítěte 8 týdnů před porodem a 18 týdnů po porodu, u dvojčat 12 týdnů před porodem a 22 týdnů po porodu. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 85 % z vyměřovacího základu, minimálně 8 EUR denně, maximálně 63 EUR denně.

Ø Velká Británie: Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství po dobu 18 týdnů, a to ve výši 90 % z vyměřovacího základu pro prvních 6 týdnů. Následující týdny činí peněžitá pomoc v mateřství 99 EUR týdně pro všechny stejně.

Ø Polsko: Výše peněžité pomoci v mateřství činí 100 % z vyměřovacího základu a je poskytována 16 týdnů při narození prvního dítěte, 18 týdnů při narození druhého dítěte a 26 týdnů při narození dvojčat.

Ø Rakousko: Peněžitá pomoc v mateřství je v Rakousku poskytována 8 týdnů před porodem a 8 týdnů po porodu (na příkaz lékaře až 12 týdnů), a to po celou dobu ve výši 100 % z vyměřovacího základu.

Ø Slovensko: Výše peněžité pomoci v mateřství činí 55 % z vyměřovacího základu a je poskytována 6 až 8 týdnů před porodem a 6 týdnů po porodu.